Založení sboru louckých dobrovolných hasičů

    Vraťme se do roku 1879 kdy vznikla myšlenka na založení našeho dobrovolného hasičského sboru v Lukách nad Jihlavou.

    Musíme obdivovat ušlechtilou snahu, houževnatost a vytrvalost naších zakladatelů, kteří prosadili možnost vytvoření hasičského sboru k realizaci co nejlépe chránit životy a majetek spoluobčanů. V naší obci v takzvané obecní kůlně stála obecní stříkačka, do které se musela voda nosit a nalévat. K tomu účelu zde byla voznice (sud na podvozku). K nabírání vody a nalévání do voznice a stříkačky byly na ráhně pověšeny koše ze silné lněné látky. K obsluze stříkačky a voznice i dopravě vody řetězem byli občané každého půl roku určováni obecním představenstvem (obecní radou), stejně jako k poskytnutí koňského potahu v případě vypuknutí požáru.

Voznice

    Je samozřejmé, že toto nejprimitivnější zařízení a časté střídání obsluhy nemohlo zabránit stále velkým škodám, které způsobovaly požáry. Proto po velkém požáru v obci (lékárna až záložna) došlo ke skutečnému ustavení dobrovolného hasičského sboru v Lukách v roce 1879, v jehož čele byli: Josef Hotový - poštmistr, Cyril Hruda - ředitel školy, Josef Wiesner - řezník, Václav Čermák - tesařský mistr, Otto Němec - správce velkostatku, Josef Bejbl - stolařský mistr, Julius Jolesch - majitel továrny, Jan Dohnal - truhlář, František Dohnal – mlynář a František Procházka - hostinský.

Zakládající členové

    Je nutné si připomenout, že v uvedené době pracovaly na území Čech Moravy a Slezska sbory s německým velením. Například od roku 1864 v Zákupech, České Kamenici, Chrudimi, Rumburku, Liberci, Moravském Fulneku. Nesmíme zapomenout ani na první hasičský sbor s českým velením ve Velvarech v roce 1864.

        Přesuňme se o několik roků a připomeňme si situaci na Jihlavsku, kde se začaly podle příkladu velvarských zakládat sbory. Mezi prvními byla Polná, Telč, Brtnice (1874), Kamenice (1875), Třešť (1878) a Luka (1879).

Nyní se opět vraťme k činnosti našeho sboru. Největší starostí tehdejšího vedení sboru bylo zajistit, a doplnit nejnutnější výstroj a výzbroj. Pro tento účel byly prováděny peněžní sbírky a pořádány věcné loterie, společenské zábavy a divadla. Sídlem hasičského sboru se stala obecní kůlna u náměstí, která částečně sloužila jako márnice a obecní vězení. V té době měl hasičský sbor 18 členů.

    V roce 1895 se v Lukách uskutečnil l. župní sjezd za řízení starosty Moravského ústředí hasičstva, řídícího učitele Karla Vozába z Velkého Beranova.

    Začátek roku 1899 se stal časovým mezníkem v dosavadní historii našeho sboru a znamenal důležitý přelom v další činnosti dobrovolných hasičů v Lukách. Počátkem roku při hašení panského skleníku na zahradě velkostatku byl dobrovolný hasičský sbor pro veřejně učiněnou urážku na mimořádné valné hromadě dne 28. března rozpuštěn. Znovu byl ustaven 9. dubna 1899 již českým velením.